Jdi na obsah Jdi na menu
 


ŠEST OTÁZEK PRO PETRU ČERNOCKOU

8. 10. 2008

Obrazek

„Jak byste charakterizovala své poslední CD Souhvězdí Střelce? Jste sama Střelec?“

„Samozřejmě, a jsem ráda, že je to dost pozitivní znamení. Moc astrologii nerozumím, ale k tomu, že bych snad měla být veselá, společenská a zvídavá, se celkem hlásím. Písničky a texty jsem si na albu napsala sama, takže by o Střelcích měly něco vypovídat.“

„A kdy jste v sobě objevila schopnost sama si psát písničky?“

„Vystudovala jsem konzervatoř, takže mě to tam v hodinách harmonie naučili. Jedním z mých prvních školních domácích úkolů byla  Ovečka, která také byla první písničkou, která mi vyšla na desce.“

„Vystupujete raději pro dospělé nebo pro děti?“

„Já to ráda střídám, protože pro děti jsem si napsala jiné písničky, než zpívám dospělým. Vůbec nejraději vystupuji v létě, venku, třeba na nějakém jarmarku, nebo městské slavnosti, kde je publikum smíšené. Je zajímavé, jak děti, které vytáhnu na jeviště, dovedou krásně ty dospělé pobavit.“

„Jak moc Vás ještě pronásleduje populární Saxana?“

„Řeknu Vám, že dělá, co může, mám ji v patách už od roku 1971, tak si to spočítejte! Jsem ráda, že se teď dokončuje druhé pokračování Dívky na koštěti, protože tam už jsem opět v aktuálním věku a podobě, což mě těší. Z toho věčného otáčení se za Saxanou, devatenáctiletou holkou, o které si už nejsem jistá, jaká vlastně byla, mě už někdy bolí za krkem. Ale abych nebyla nevděčná, vděčím jí za hodně. Nebo spíš režisérovi Vorlíčkovi, který si mne tehdy vybral.“

„Došlo u Vás během pěvecké kariéry k posunu obliby žánrů, které zpíváte?“

„Hezká otázka! Na písničky se mě už většinou nikdo neptá. Zato co vařím, co zahrádka a moje zvířátka, případně manžel, přicházejí často na přetřes. Od popové muziky, jako je třeba Koukej, se mnou si píseň broukej, jsem si odskočila k country; to je muzika, ke které musíte napsat text s příběhem, což mě baví. Jenže je to také taková uzavřená škatulka a tak jsem se trochu vrátila spíš k folkově laděným, někdy až šansonově vyznívajícím písničkám. Můj muž je ale kytarista a písničky s kytarou, které hraje fakt pěkně, jsou vždycky trochu country. Mnohokrát jsem četla, že své blízké musíme umět taky někdy pochválit. Takže tímto jsem pochválila manžela a ještě pochválím mou dceru Báru, která si našla svoji moc zajímavou muziku, kterou zpívá s kolegyněmi z Yelow sisters. A protože není nic otravnějšího, než poslouchat, jak si někdo chválí “to svoje“, tak už toho nechám.“

„Pokud je mi známo, Přeštice jste ještě nenavštívila. Znáte blíže jiné končiny jižního Plzeňska?“

„V Přešticích jsem určitě někdy vystupovala, ale bude to hodně dávno, takže se o to víc mohu těšit. Byla jsem například na posledním festivalu dětských filmů v Dobřanech. Teď mne napadá, že na jihu možná bývá jaksi slunněji a veseleji, než třeba v poněkud syrových Čechách severních, kde mám chalupu, kam jezdím celý život. Naproti tomu, každý si buduje svůj vztah ke kraji, kde prožil většinu života, kde má hezké lidské vazby, a pak už to může být třeba i u severního pólu. No, tak to jsem přehnala! Tam by mě nedostali.“

Recitál Petry Černocké

s kytaristou Jiřím Pracným.

16. 10. 2008 od 19 hodin

Velký sál KZ Přeštice

 Vstupné 120 Kč.

Předprodej v Městské knihovně, Husova 1079, Přeštice (tel. 377 982 514)
 

Náhledy fotografií ze složky Petra Černocká současnost

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář